Chemické složení ocelových šroubů a matic

• obsah bóru smí dosáhnout pouze 0,005% za předpokladu, že neúčinný bór bude kontrolován použitím přísad titanu nebo hliníku.
• pro tyto třídy pevnosti (3.6; 4.6; 4.8; 5.8; 6.8) je přípustné použítí automatové oceli s následujícími max. hodnotami podílu fosforu, síry a olova: síra 0,34%, fosfor 0,11%, olovo 0,35%.
• pro zajištění dostatečné kalitelnosti u třídy pevnosti 8.8 se může pro jmenovité průměry nad 20mm ukázat jako nutné použití materiálu určeného pro pevnostní třídy 10.9.V případě uhlíkových ocelí s příměsí bóru a obsahem uhlíku pod 0,25% (analýza tavením), je u pevnostní třídy 8.8 předpokladem obsah manganu nejméně 0,60% a u pevnostních tříd 9.8 a 10.9 – 0,70%.
• materiál pro třídy pevnosti 10.9 a 12.9 musí být dostatečně kalitelný, aby bylo zajištěno, že ve struktuře jádra v závitové části existuje podíl martenzitu ve výši cca 90% v kaleném stavu před popouštěním. Legovaná ocel musí obsahovat nejméně jeden legovací prvek v uvedeném min. množství: Chrom 0,30%, nikl 0,30%, molybden 0,20%, vanad 0,10%.
• Pokud je stanovena kombinace dvou, tří nebo čtyř prvků, jejichž legovací podíl je nižší, než je výše uvedeno, pak činí hraniční hodnota použitá pro klasifikaci 70% součtu výše uvedených jednotlivých segmentů pro dva, tři nebo čtyři příslušné prvky. V případě třídy pevnosti 12.9 není u dílů namáhaných tahem přípustný vznik metalograficky zjistitelné, fosforem obohacené, bílé vrstvy na povrchu.